Nezapomínat na sebe
Rodičovská láska je nejsilnější cit, se kterým se můžeme setkat. Není tedy divu, že se mnoho rodičů zaměřuje pouze a výhradně na štěstí svého potomka. Bohužel, tento přístup nepatří k těm „nejzdravějším“, neboť z dlouhodobého hlediska může vést právě k rodičovskému vyhoření. Snažte se nezapomínat na své potřeby a sny, a především nastavte rovnováhu mezi rodičovskou rolí a osobním životem. „I když rodičovské povinnosti vyžadují občasné uskromnění v našich potřebách, nelze je neustále zanedbávat. Pokud budeme ve svém osobní životě, i partnerském životě, dlouhodobě nespokojeni, budeme hledat smysl našeho žití právě v rodině a rodičovství. To nás však nemůže dlouhodobě sytit, protože výchova dětí je energeticky náročná. Takový rodič pak zažívá pocity nevděku, křivdy a zmaru. To vede k vyčerpání a dlouhodobé nespokojenosti, která se může začít projevovat různými symptomy úzkosti i deprese. Někdy se objevují i psychosomatické problémy,“ říká psychoterapeut Kuda.
Možná vás nepřekvapí, že častěji s rodičovským vyhořením bojují ženy, které se tradičně více angažují v chodu domácnosti a v péči o rodinu. Podle Kudy jsou ženy také citlivější na kvalitu vztahů v rodině, přičemž mají větší tendenci přebírat až přehnanou odpovědnost za vzniklé situace. Rozhodně je ale chybné se domnívat, že rodičovské vyhoření se pánům vyhýbá obloukem. „S vyhořením bojují i muži, kteří z důvodu rozvodu a špatné dohody s matkou, nemají možnost trávit s dítětem kvalitní čas, který přináší obou vztahové uspokojení,“ vysvětluje Aleš Kuda.